Zahradničení patří bezesporu k těm nejoblíbenějším koníčkům v naší zemi. Mnoho lidí vlastní rodinný domek se zahrádkou, a i ti, kteří bydlí v bytě, mají často chatu a chalupu s kouskem vlastního pozemku. Na něm pak prakticky vždy najdeme záhonek se zeleninou. Aby nám ovšem vše pěkně rostlo, je potřeba, abychom se o to také dobře starali, a to po celý rok. Samozřejmě lze říci, že zima je v podstatě obdobím klidu. Pravá práce začíná na jaře, avšak právě to je chvíle, kdy mnozí dělají nejvíce chyb. Právě v této době se totiž nejvíce rozhoduje o tom, jaká úroda nás nakonec čeká. Rozhodně se tedy vyplatí nic nezanedbat.

V první řadě je zde samozřejmě příprava na sadbu. Na jaře sázíme semena, a je dobré připravit jim co nejlepší podmínky. To v první řadě znamená půdu důkladně zrýt, aby se jednotlivé vrstvy pěkně promíchaly. Tak budou živiny rovnoměrně rozloženy, což je přesně to, co chceme. Při té příležitosti můžeme také udělat první pletí. Odstranit bychom měli veškeré traviny, a to včetně kořínků. Ano, je to dlouhá a namáhavá práce, avšak plevel by mohl velmi snadno naše pučící semínka udusit, nehledě na to, že by jim také bral živiny. Vyšetřete si tedy dostatek času, a pusťte se do toho!

Následuje pak setí. A ani to není tak snadné, jak bychom si mohli myslet. Především každá plodina vyžaduje zasazení do jiné hloubky a také v jiných vzdálenostech. Také vhodné období se může lišit – něco můžeme zasadit už na konci března, jinou zeleninu až na začátku května. O tom všem je nutné se informovat ještě předtím, než začneme. Ano, není to jednoduchá práce, a s největší pravděpodobností nedosáhnete takových výsledků, jaké jste si představovali. Nelze však popřít, že na vypěstování si své vlastní potravy je něco, co nás velmi láká a uspokojuje. Pokud tedy máme tu možnost, rozhodně se vyplatí to zkusit. Za to nic nedáme a fyzická práce nám rozhodně neublíží.

Zahradničení patří bezesporu k těm nejoblíbenějším koníčkům v naší zemi. Mnoho lidí vlastní rodinný domek se zahrádkou, a i ti, kteří bydlí v bytě, mají často chatu a chalupu s kouskem vlastního pozemku. Na něm pak prakticky vždy najdeme záhonek se zeleninou. Aby nám ovšem vše pěkně rostlo, je potřeba, abychom se o to také dobře starali, a to po celý rok. Samozřejmě lze říci, že zima je v podstatě obdobím klidu. Pravá práce začíná na jaře, avšak právě to je chvíle, kdy mnozí dělají nejvíce chyb. Právě v této době se totiž nejvíce rozhoduje o tom, jaká úroda nás nakonec čeká. Rozhodně se tedy vyplatí nic nezanedbat.

V první řadě je zde samozřejmě příprava na sadbu. Na jaře sázíme semena, a je dobré připravit jim co nejlepší podmínky. To v první řadě znamená půdu důkladně zrýt, aby se jednotlivé vrstvy pěkně promíchaly. Tak budou živiny rovnoměrně rozloženy, což je přesně to, co chceme. Při té příležitosti můžeme také udělat první pletí. Odstranit bychom měli veškeré traviny, a to včetně kořínků. Ano, je to dlouhá a namáhavá práce, avšak plevel by mohl velmi snadno naše pučící semínka udusit, nehledě na to, že by jim také bral živiny. Vyšetřete si tedy dostatek času, a pusťte se do toho!

Následuje pak setí. A ani to není tak snadné, jak bychom si mohli myslet. Především každá plodina vyžaduje zasazení do jiné hloubky a také v jiných vzdálenostech. Také vhodné období se může lišit – něco můžeme zasadit už na konci března, jinou zeleninu až na začátku května. O tom všem je nutné se informovat ještě předtím, než začneme. Ano, není to jednoduchá práce, a s největší pravděpodobností nedosáhnete takových výsledků, jaké jste si představovali. Nelze však popřít, že na vypěstování si své vlastní potravy je něco, co nás velmi láká a uspokojuje. Pokud tedy máme tu možnost, rozhodně se vyplatí to zkusit. Za to nic nedáme a fyzická práce nám rozhodně neublíží.