Ono je zase na druhou stranu pravdou, že na tohle se někdy dívat nedá, natož to poslouchat. Hlavně před volbami, kdy se slibují hory doly, ale skutek utekl. Oni si tímto pojistili své korýtko a více jim není třeba. Občas se někde ukázat, aby se neřeklo a pak už jen sedět doma a počít konto. A to se pěkně rozrůstá, protože volná práce tohoto typu dává přece možnosti tak nějak si ještě přivydělat. No, práce, zaměstnání, většina těch nahoře si nikdy k fyzické práci ani nečichla. Je to pro ně něco jako je pro čerta kříž. Nakonec, o to přece šlo. Bay se však přece jen nešířily lavinovitě nějaké hlasy z plebsu, že jako třeba tohle a tamto, vymyslí některý z jejich nohsledů zákon.
Jakýkoli, ale nesmí jim ubrat peněz, ale naopak více peněz jim přinést. Takový zákon je dobrý a téměř ihned se schvaluje. Ještě nutno určit některému z účastníků roli kverulanta, aby se plebs více pobavil a více uvěřil tomu, že jde přece i dobro jejich občana. Tyhle komedie se pak odehrávají k tomu určených budovách, ale nejsou to divadla. Když pak pracně zmáčkneme knoflík na hlasovacím zařízení, ruce už se zvedat nemusí, je to přece jen dřina, jde se něco drobného sezobnout. Za laciný peníz, pochopitelně. A tak to má být. Kdo má stovku na hodinu, musí dát dvě za oběd.
Kdo má na hodinu tisícovku, ten dá tak padesát korun. Ovšemže i toto je pro dobro našich občanů. Přejídání stejně škodí lidskému zdraví a navíc, kdyby se za těch dvacet minut, které mají na oběd přejedli, nemohli by na ty nahoře pracovat. A to je to, oč tu kráčí. Platíme už skoro za všechno. Zvykli jsme si. Za základní lidské potřeby se neustále doplácí více a více. Jsou domácnosti, které vydají tři čtvrtiny platu za bydlení. Zbytek na stravu a další věci a je hotovo. Ale k urnám půjdou zase. A nevadí jim, že páni nahoře uvažují nad tím, že budou vybírat peníze za to, že mají internet.