Jsou peníze banalita, nebo hodně důležitá věc? Jsem přesvědčený, že se s většinou z vás shodnu na tom, že spíš to druhé. Protože penězi mohou opovrhovat snad jenom ti, kdo jich mají víc než dost. A ani ti jimi neopovrhují a spíše pro ně platí dávná lidová moudrost, že ‚čím více statků máme, tím více jich žádáme‘. Prostě jsou nám peníze potřeba, a tak o ně setrvale usilujeme. A dokud nám přeje štěstí, můžeme si se svými příjmy dovolit financovat vše, co si usmyslíme nebo co aspoň nevyhnutelně potřebujeme.
Ale v tak záviděníhodné situaci, jakou je dostatečné finanční zajištění, nejsme všichni. A nejsme v ní ani vždy. Jsou tu i lidé, kteří se potýkají třeba i s chronickým a hodně nepříjemným nedostatkem. A ty jejich situace dohání často až k potřebě brát si půjčky.
Jenže s půjčkami to nebývá snadné. Lidé je sice někdy dostanou, ale někdy mají také smůlu. A na čem to záleží? Jednak na tom, pro kterého poskytovatele půjček se rozhodnou, a jednak na tom, co mu mohou nabídnout.
Zažádat se dá například u nebankovní společnosti o hypotéky bez registru. A pokud mají v tomto případě žadatelé nemovitý majetek, kterým by mohli ručit, a jsou schopni splácet, dostanou to, co potřebují. Ale jinak mají smůlu.
A žádat v bance je často ještě složitější a beznadějnější, protože tam se musí navrch doložit i příjmy v dostatečné výši, a také se tam nahlíží do registrů dlužníků. A uspokojeni jsou jen ideální žadatelé.
Ale my lidé prostě někdy půjčit potřebujeme. A musíme se tak postarat, abychom vyhověli u té půjčky, která se nám zamlouvá. A neměli bychom sázet na nevýhodné nabídky, díky kterým bychom třeba měli v dané chvíli peněz dost, ale v budoucnu by nám udělaly ze života ještě větší peklo. I takové půjčky se u nás totiž nabízejí. A obvykle platí, že nejschůdnější cesta nebývá ta nejlepší. Ani když jde o půjčky.